Peníze nebo život?!

Jak nalézt v životě vnitřní spokojenost a pocit štěstí? S jedním mým klientem, který se léčil ze závislosti na alkoholu, jsme na to přišli!

V pohádce vždycky vyskočí na zbloudilého pocestného zpoza stromu loupežník s otázkou: „Peníze nebo život?!“. Ona to není ani tak otázka, protože loupežník automaticky předpokládá, že každý si zvolí odevzdat peníze a ponechat si život. Realita mnohdy není pohádka a my často zapomínáme na ten život, když se honíme za penězi… ale nebudu předbíhat.

Nikdy mě nenapadlo, jaká se za loupežníkovým zvoláním skrývá hluboká pravda. Až díky jednomu klientovi jsem ji odhalila.

Tím zbloudilým pocestným byl v tomto případě jeden mladý muž, který přestával s pitím alkoholu. A tím loupežníkem byla jeho touha po šťastném a spokojeném životě. Doposud se jej neúspěšně snažil sytit tím prvním – penězi, respektive kupováním si věcí za ně. Ale spokojenost a pocit štěstí pořád nikde.

Štěstí si za peníze nekoupíš

Dlouho se těšil vybíráním si nové motorky, než si ji pořídil. Ale ouha! Po velmi krátké době, co si koupil vysněnou motorku, přestal být spokojený. Přestože si vybral mašinu, která mu v danou chvíli připadala nejlepší, nepřestával a dál hledal a srovnával svou motorku s jinými. A víte co? Ty ostatní motorky se mu najednou zdály být mnohem lepší, než ta jeho! Nadšení z nového stroje rychle vyprchalo a dostavil se pocit zklamání. Aby své zklamání zahnal, začal opět toužit po koupi nějaké jiné věci a šlo to nanovo.

V době, kdy opouštíte své staré návykové chování můžete zažívat pocit vnitřní prázdnoty. Zkrátka po alkoholu nebo jiné droze ve vás zůstane taková “díra”, kterou se snažíte něčím zaplnit. Třeba právě novými věcmi.

Fáze nakupování a naše pocity

1. Představujeme si, že si koupíme něco nového – vzniká touha.
2. Vyhledáváme a prověřujeme možnosti – vzrůstá nadšení.
3. Něco si koupíme – máme pocit uspokojení.
4. Nová věc zevšední – pocit uspokojení odeznívá.
5. Představujeme si, že si koupíme něco nového – opět vzniká touha.

Siegel, R. D. (2016). Velká kniha meditačních technik. Praha: Grada Publishing.

Když už nevěděl, jak dál, jednou se mě takto zklamaný na sezení zeptal: „No a co vy? Co vás dělá v životě spokojenou?“ Zaskočil mě, nikdo mi ještě takovou otázku nepoložil. Začala jsem usilovně přemýšlet… a kupodivu jsem na něco přišla!

Kdy jsem spokojená?

Promítla jsem si v hlavě chvíle, kdy se cítím opravdu šťastná, naplněná, spokojená, plná života. A všechny tyhle chvíle mají společné dvě důležité okolnosti.

  • Tou první je bytí s lidmi, které mám ráda a s nimiž se cítím dobře. Ať už je to rodina nebo přátelé.
  • Tou druhou je dělání něčeho společně s nimi, společná činnost, která mě (a ideálně i ostatní zúčastněné) baví.

Ať už je to pečení vánočního cukroví s mou sestrou, mámou, synem a babičkou, nebo výlet s mými dětmi a mužem a našimi přáteli a jejich dětmi, nebo třeba hra volejbalu s mými kamarády a spoluhráči. Tak takto to mám já.

Ne že bych se neuměla zabavit sama, ale když jsem s někým, můžeme spolu něco zažívat a současně to v tu chvíli i sdílet. Kromě toho, že se tak často dovím spoustu zajímavých věcí, tak se tím i obohatí a upevní náš vzájemný vztah.

Zážitky s blízkými lidmi

Naproti sedící muž mě poslouchal a začal nahlas přemýšlet, jak by mohl moji zkušenost přetavit do svého života. Jelikož už nějakou dobu dělal geocaching, napadlo ho, že by do toho mohl zapojit svou partnerku a přátele. Začal pro ně organizovat výlety za “keškami” a zjistil, že ho to fakt baví. Konečně se cítil šťastný a spokojený. Navíc ho to nestálo tolik jako nová motorka a pocit štěstí a spokojenosti mu vydržel mnohem déle.

Začal si více vážit maličkostí a úplně obyčejných věcí v každodenním životě.

To je podle mě cesta, jak žít naplněný a pestrý život i v náročném období, kdy člověk přestane pít či brát drogy, hrát hazardní hry či sázet. Skok ze života plného extrémních zážitků, překračování hranic a porušování pravidel do života plného sebeovládání, vtěsnávání se do možná příliš úzkých mantinelů, směřování k terapeutickým cílům ve jménu abstinence… najednou se život může zdát příliš nudný, nezajímavý, šedivý, svazující. To vás nemůže dlouho bavit.

Citlivost pro malé radosti

Je to podobné, jako když jste zvyklí hodně solit a kořenit jídlo. Pokrmy, které jsou ochucené méně, než jste zvyklí, vám budou připadat mdlé, bez chuti. Jemné nuance různých jídel nerozpoznáte. Až když přestanete zcela používat sůl a koření, najednou pocítíte přirozené chutě všech ingrediencí a plně si vychutnáte své jídlo.

Tak je to i se životem po vystřízlivění a vysazení alkoholu či drog.

Citlivost pro vaše zážitky je nastavena na hodně vysoký práh a nějakou dobu potrvá, než se ten práh sníží.

Než si začnete zase všímat toho, jak ráno za oknem vychází slunce a zpívají ptáci, jak v kuchyni zavoní káva a čerstvé rohlíky, jak vás v posteli obejme váš partner a či partnerka… a uvědomíte si, jak je to krásné a že vás to naplňuje radostí.  Že i tak „obyčejné“ a nepatrné věci si všimnete a pocítíte ji. Dřív byste nic z toho pravděpodobně ani nezaznamenali. A to by byla škoda!

A co  vás dělá ve vašem životě spokojenými?       

Anna Nohýnková
Jsem zkušená odbornice na léčbu závislostí. Ukazuji lidem, jak ovládnout své nezdravé návyky, aby mohli žít svobodně tím, co mají rádi. Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.